Skip to main content
SpringerLink
Log in

“The ‘Proton Pseudos’ of Our Life After May 1945”: Czech Protestants and the Expulsion of Sudeten Germans

  • Chapter
  • First Online:
Collective Identities and Post-War Violence in Europe, 1944–48

Part of the book series: World Histories of Crime, Culture and Violence ((WHCCV))

  • 292 Accesses

Abstract

In this volume on violence and national reconstruction in the post-war context, the case study of the existence of Czech Protestants on the border between Czech- and German-speaking milieus offers a sort of counter-example capturing an isle of continuously non-violent relations (based on anti-violent discourse) in a sea of dramatic conflicts between two linguistic communities inhabiting the Bohemian lands until the mid-1940s. After briefly presenting the first act of this unfolding drama at the turn of the nineteenth and twentieth centuries, it focuses on Protestant reactions to the post-war explosion of ethnically motivated violence, when this particular minority had to walk a fine line between its national and religious roots and also its place in the wider community of Christian churches assembled in the ecumenical World Council of Churches. Finally, it examines some of the long-term effects of these phenomena in relation to the position of the Czech Protestant milieu in Czech society.

This is a preview of subscription content, log in via an institution to check access.

Access this chapter

Log in via an institution

Subscribe and save

Springer+ Basic
$34.99 /Month
  • Get 10 units per month
  • Download Article/Chapter or eBook
  • 1 Unit = 1 Article or 1 Chapter
  • Cancel anytime
Subscribe now

Buy Now

Chapter
USD 29.95
Price excludes VAT (USA)
  • Available as PDF
  • Read on any device
  • Instant download
  • Own it forever
eBook
USD 119.00
Price excludes VAT (USA)
  • Available as EPUB and PDF
  • Read on any device
  • Instant download
  • Own it forever
Softcover Book
USD 159.99
Price excludes VAT (USA)
  • Compact, lightweight edition
  • Dispatched in 3 to 5 business days
  • Free shipping worldwide - see info
Hardcover Book
USD 159.99
Price excludes VAT (USA)
  • Durable hardcover edition
  • Dispatched in 3 to 5 business days
  • Free shipping worldwide - see info

Tax calculation will be finalised at checkout

Purchases are for personal use only

Institutional subscriptions

Similar content being viewed by others

Notes

  1. 1.

    I am thankful for the support of the PROGRES Q18 research funding scheme (“Social Sciences: from Multidisciplinarity to Interdisciplinarity”, Charles University, Prague).

    In 1943 the Czechoslovak Government in London started to seek the support of the Allies for the project of the deportation of the German-speaking population from Czechoslovakia and finally succeeded in this effort in August 1945 at the Potsdam Conference. Between 1945 and 1948, approximately 1.6 million “ethnic Germans” were deported to the American occupation zone in Germany, and around 800,000 to the Soviet zone. The joint German and Czech commission of historians founded in 1990 agreed on the conclusion that the actual death toll of this violent operation was between 15,000 and 30,000 persons (for the work produced by this commission, see http://www.dt-ds-historikerkommission.de/). There is a steadily growing body of historiographic work on this subject, for the most extensive documentation, see the recent series edited by Adrian von Arburg, and Tomáš Staněk (eds.), Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů, 3 vols, Středokluky: Zdeněk Susa, 2010, 2011.

  2. 2.

    Letter to Visser ’t Hooft (unsigned), March 1948, 42.11.14/5, WCC General Secretariat, Archives of the World Council of Churches (AWCC), Geneva. The letter was also edited in Martin Rohkrämer (ed.), Freundschaft im Widerspruch. Der Briefwechsel zwischen Karl Barth, Josef L. Hromádka und Josef B. Souček 1935–1968, Zürich: Theologischer Verlag, 1995, pp. 98–116. For an alternative analysis of this letter, see Peter Morée, “Novozákoník Josef Bohumil Souček k vysídlení sudetských Němců a komunistickému převratu”, in Pavel Marek, and Jiří Hanuš (eds.), Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, Brno: CDK, 2006, pp. 503–514.

  3. 3.

    Bohumil Černý (ed.), Češi, Němci, odsun: diskuse nezávislých historiků, Prague: Academia, 1990.

  4. 4.

    I deliberately exclude the biggest (until the 1990s) non-Catholic church from my conception of “Protestant milieu” in the Czech case. In fact this “Czechoslovak church” that appeared as a result of the secessionist movement in the Czech Catholic church at the beginning of the 1920s remained relatively distant, both theologically and politically, from Czech Protestants at least until the 1960s: it joined the WCC only in 1964 and the Leuenberg Agreement between reformation European churches in 1994. For concise and well-documented information, see https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/C%C3%ADrkev_%C4%8Deskoslovensk%C3%A1_husitsk%C3%A1

  5. 5.

    Jan Křen, Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918, Praha: Academia, 1990.

  6. 6.

    Martin Schulze Wessel, “Religion und Politik in den böhmischen Ländern und Tschechien im 20. Jahrhundert”, in Martin Schulze Wessel and Martin Zückert (eds.), Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte der böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert, Munich: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2009, p. xv.

  7. 7.

    Marie-Elizabeth Ducreux, “Entre catholicisme et protestantisme: l’identité tchèque”, Le Débat, No. 59, 1990, pp. 105–125.

  8. 8.

    Miroslav Hroch, Na prahu národní existence: Touha a skutečnost, Prague: Mladá fronta, 1999, p. 104.

  9. 9.

    Edvard Grégr quoted in Martin Schulze Wessel, “Das 19. Jahrhundert als ‘Zweites Konfessionelles Zeitalter’? Thesen zur Religionsgeschichte der böhmischen Länder in europäischer Hinsicht”, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung, Vol. 50, No. 4, 2001, p. 523.

  10. 10.

    For more on this aspect, see Ondřej Matějka, “Unique connections. Uses of the transnational social capital of Czech pastors in the Cold War 1940s–1960s”, Cultural and Social History, Vol, 17, No. 1, 2020, pp. 113–130. We should not omit the fact that the diasporic condition of Protestantism in Bohemia combined with the complicated ethnic composition of the territory (not at all reduced to the borderland regions) obliged many pastors to work fluently in both Czech and German until the end of the nineteenth century: to quote the contemporary Czech Protestant press, “perfect knowledge of both languages used on Bohemian territory” constituted an “inevitable part of the pastoral equipment” (Evanjelický církevník, Vol. 17, No. 5, 1886, p. 133), for there was “almost no congregation without representation of brothers of the other language” (Evanjelický církevník, Vol. 31, No. 3, 1900, p. 54.)

  11. 11.

    Letter from Petr Marušiak (21 November 1900), L-III-C-5/3, ČCE Křížlice, Státní okresní archiv Semily. Gustav-Adolf-Verein (or Stiftung or Werk) is a German Protestant association created in the 1832 with the objective to support (financially, materially, intellectually) minority sister churches and congregations (https://www.gustav-adolf-werk.de/chronik.html)

  12. 12.

    Viktor Szalatnay, Justus Szalatnay černilovský. K stému výročí jeho narození, Kutná Hora, 1934, p. 42.

  13. 13.

    První sjezd českých evangelíků z Čech a Moravy, Prague: Evangelický sjezdový výbor, 1904, pp. 7, 8, 12 and passim.

  14. 14.

    Schulze Wessel presented the concept of Sakralisierung der Nation in his “Die Nationalisierung der Religion”. Jiří Rak, “Dělníci na vinici Páně nebo na roli národní?”, in Zdeněk Hojda, and Roman Prahl (eds.), Bůh a bohové. Církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, Praha: KLP—Koniasch Latin Press, 2003, p. 128; Kristina Kaiserová, and Martin Veselý (eds.), Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století, Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2006.

  15. 15.

    Martin Schulze Wessel, “Die Nationalisierung der Religion und die Sakralisierung der Nation im östlichen Europa”, in Martin Schulze Wessel (ed.), Nationalisierung der Religion und Sakralisierung der Nation in Ostmittel-, Südost- und Osteuropa im 19. und 20. Jahrhundert, Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2006, pp. 7–14. See also Cynthia Paces, Prague Panoramas: National Memory and Sacred Space in the Twentieth Century, Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 2009, pp. 27–36.

  16. 16.

    Čas, Vol. 17, No. 183, 1903, p. 3.

  17. 17.

    Jan Galandauer, 6. 7. 1915—pomník Mistra Jana Husa: český symbol ze žuly a bronzu, Prague: Havran, 2008, pp. 95–97.

  18. 18.

    It worked well because Czech nationalist journalists could easily mobilise the already pre-existing charges of dubious Czech Protestant relations with the German world latently present in the Austrian realm since the 1860s (Ondřej Matějka, “Čeští luteráni 1861–1918: od emancipace k unii”, in Jiří Just, Zdeněk R. Nešpor, and Ondřej Matějka (eds.), Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, Prague: Lutherova společnost, 2009, pp. 268–270.)

  19. 19.

    Národní listy Vol. 43, No. 188, 1903, p. 1.

  20. 20.

    Národní listy Vol. 43, No. 190, 1903, p. 1.

  21. 21.

    Národní listy Vol. 43, No. 277, 1903, p. 1.

  22. 22.

    Ondřej Matějka, “Die tschechischen protestantischen Kirchen”, in Martin Schulze Wessel and Martin Zückert (eds.), Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte …, pp. 147–164.

  23. 23.

    Jindřich Hrozný’s contribution, 9th Synod—1st part, Minutes of the 3rd session, 6 December 1945, Fond SC, I/6, Central archives of the ČCE (CA ČCE), Prague.

  24. 24.

    Letter from Senior Dvořák, undated (probably autumn 1945), fond SC, XIX/B/2, CA ČCE, Prague; Blahoslav Hladký, “Odsun Němců a my”, Kostnické jiskry Vol. 31, No. 12, 1946, p. 63.

  25. 25.

    9th Synod—1st part, Minutes of the 3rd session, 6 December 1945, Fond SC, I/6, CA ČCE, Prague.

  26. 26.

    Ondřej Matějka, “A generation? A school? A fraternity? An army? Understanding the roots of Josef Lukl Hromádka’s influence in the Czech Protestant milieu 1920–1948”, Communio Viatorum. A theological journal, Vol. LIV, No. 3, 2012, pp. 307–320.

  27. 27.

    Ondřej Matějka, “Erziehung zur Weltbürgerlichkeit: Der Einfluss des YMCA auf die tschechoslowakische Jugend der Zwischenkriegszeit”, in Christiane Brenner, Karl Braun, and Tomáš Kasper (eds.), Jugend in der Tschechoslowakei: Konzepte und Lebenswelten (1918–1989), Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht Verlage, 2016, pp. 153–176.

  28. 28.

    Josef L. Hromádka, Cesty protestantského theologa, Prague: Horák a spol., 1927, p. 89.

  29. 29.

    Josef L. Hromádka, Cesty …, p. 101.

  30. 30.

    Ondřej Matějka, “Un mur contre le bolchevisme? La Young Men’s Christian Association (YMCA) dans la Tchécoslovaquie de l’entre-deux-guerres”, Le mouvement social, No. 267, 2019, pp. 25–46.

  31. 31.

    Emanuel Rádl, Válka Čechů s Němci, Praha: Čin, 1928. For a critical analysis, see Eva Hahnová, “Emanuel Rádl mezi českým nacionalismem a (sudeto)německým národovectvím”, in Tomáš Hermann (ed.), Emanuel Rádl—vědec a filosof, Praha: Oikoymenh, 2004, pp. 548–582.

  32. 32.

    Milena Šimsová (ed.), V šat bílý odění. Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945. Vzpomínky, svědectví a záznamy vyprávění, Benešov: EMAN, 2005.

  33. 33.

    Letter from R. Říčan, 12 May 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  34. 34.

    Kostnické jiskry Vol. 31, No. 1, 1946, p. 4.

  35. 35.

    Pitter’s complicated relationship with the ČCE is outlined in Pavel Kosatík, Sám proti zlu: život Přemysla Pittera (1895–1976), Prague: Paseka, 2009, pp. 125–126.

  36. 36.

    Jan Štěpán, “Přemysl Pitter—posel bezvýhradné lidskosti”, in Osobnost v církvi a politice …, p. 434.

  37. 37.

    Pitter’s own account on the entire operation from June 1946 is available online: www.praguecoldwar.cz/reakce_premysla_pittra.htm [accessed on 4 October 2020].

  38. 38.

    Pavel Kosatík, Sám proti zlu…, p. 210.

  39. 39.

    9th Synod—1st part, Minutes of the 3rd session, 6 December 1945, Fond SC, I/6, CA ČCE, Prague.

  40. 40.

    The only outcome of the discussion was an appeal to the Synodal Council to “send greetings” to Pitter.

  41. 41.

    Letter from Senior Dvořák, undated (probably autumn 1945), fond SC, XIX/B/2, CA ČCE, Prague; Blahoslav Hladký, “Odsun …”.

  42. 42.

    The entire declaration was published in Český zápas, Vol. 29, No. 12, 1946, p. 1.

  43. 43.

    Blahoslav Hladký, “Odsun …”. The Czech press argued that the “hostile” attitude of the Geneva Protestant headquarters arose from the fact that there were no representatives of Slavic countries on the interim board (Mladá Fronta, 13 March 1946, p. 2).

  44. 44.

    Kostnické jiskry, Vol. 31, 1946, p. 65.

  45. 45.

    František Bednář, The expulsion of Germans from Czechoslovakia from the ideological and ecclesiastical standpoint, Prague: Kalich, 1948, pp. 32, 57.

  46. 46.

    Kostnické jiskry, Vol. 30, 1945, p. 89; Antonín Verner, Paměti českobratrského evangelického sboru v Kolíně, p. 118, Parish archives of ČCE Kolín. The Battle of White Mountain (Bílá hora in Czech) was fought on 8 November 1620. The Bohemian army (of the Protestant king Frederick) was routed by the combined armies of Ferdinand II (Holy Roman Emperor) and the German Catholic League. The battle led to two centuries of Catholicisation of the Czech lands. It was accompanied by the decline of the Czech-speaking aristocracy and elite as well as the Czech language, and the growing influence of German-speaking elites. Starting in the nineteenth century, Czech nationalist historians and writers referred to the seventeenth and eighteenth centuries in the Bohemian lands as the Dark Age (and the age of Germanisation).

  47. 47.

    Several letters mediating contact with the International Red Cross or WCC can be found in fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague. In the file of pastor Kesselring we can find evidence that the Synodal Senior Křenek helped him to leave the country for Switzerland in April 1946.

  48. 48.

    Letter from Wehrenfennig, 18 June 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague. Wehrenfennig could not understand what was going on: “Ich glaube nicht daran, dass man ein paar Millionen Deutsche aus unserem Grenzland ausstoßen kann—denn wer soll sie aufnehmen?” For a later account of the entire story, see Erich Wehrenfennig, “Mein Leben und Wirken”, Glaube und Heimat. Zeitschrift der Gemeinschaft evangelischer Sudentendeutscher, No. 2, 1956, online: https://www.mathesius.org/dekibms/e-wehrenfennig-mein-leben-und-wirken/ [accessed on 4 October 2020].

  49. 49.

    I wrote more on this specific aspect in “Nation contre religion? Les protestants des pays tchèques entre mondes tchèque et allemand”, in Paul Pasteur (ed.), Frontières rêvées et frontières réelles de l’Allemagne.Cahiers du GRHisn°18, Rouen: PURH, 2008, pp. 129–130.

  50. 50.

    František Bednář, The Transfer …, p. 51: “Henlein was solemnly admitted by Dr. Wehrenfennig into the German Protestant Church”. Bednář further referred to DEK representatives’ statements from 1938 when they expressed their gratefulness to the Führer for “freeing our country from the Czech bandits and Bolshevik rabble” and claimed that the DEK “had always stood in the first line of the national struggle”. A similar account is proposed by Miroslav Brož, “Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku”, in Milena Šimsová (ed.) Prošli jsme v jeho síle, Praha: Kalich, 2003, pp. 225–226. For the almost opposite perspective (completely avoiding the pro-Nazi engagement of the DEK pastors in 1938) see Jiří Piškula, “Boj o majetek Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mezi českobratrskou církví evangelickou a Církví československou”, in Pavel Hlaváč (ed.), Cesta církve I, Prague: Synodní rada ČCE, 2009, pp. 4–6. A middle ground, well-researched basis for further debates is offered by Maria Heinke-Probst, who distinguishes between the strong identification of the DEK with the Sudeten nationalist movement in the 1930s and the progressive shift towards more autonomy in the second half of the Second World War. Marie Heinke-Probst, “Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien”, in Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte …, pp. 165–186; Marie Heinke-Probst, “Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien zwischen Nationalität und Bekenntnis. Ein Forschungsbericht”, Communio Viatorum, Vol. 52, No. 3, 2010, pp. 228–253. For a broader perspective, see also Volker Zimmermann, Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938–1945), Prague: Prostor-Argo, 2001, p. 324: according to the statistics compiled in 1939 by the Gestapo for the Sudetengau, 91.9% of Protestant pastors joined the Nazified Sudetendeutsche Partei compared to 49.3% of Catholic priests.

  51. 51.

    Letter from Šuchman, 2 May 1946, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  52. 52.

    Rudolf Šedý, Paměti pana vikáře Šedého, Benešov: EMAN, 2008, p. 266. Other testimonies on helpful attitudes of certain DEK pastors during the war: Letter from Říčan, 12 May 1945; Letter from Hurta, 28 November 1945. Fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  53. 53.

    Draft from Valeš (probably summer 1945), fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  54. 54.

    In the context of the peaking anti-German rage it is significant that Valeš repeatedly emphasized in his text that it was a “private letter”, in no way engaging the Synodal Council.

  55. 55.

    Letter from pastor Szepesyi, 30 October 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  56. 56.

    Letter from Wehrenfennig, 11 July 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  57. 57.

    Jiří Piškula, “Boj o majetek …”, p. 8; Zbyněk L. Laštovka, “Narodil jsem se v Kutné hoře 6. července 1922”, in Miloš Lapáček, and Martin Šefranko (eds.), Evangelický kalendář 2011, Prague: Kalich, 2012, p. 173.

  58. 58.

    Letter from B. Šuchman 2 May 1946, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  59. 59.

    Letters from 2 May 1945, 4 May 1946, 18 May 1946, 2 June 1946, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague. Šuchman remarked that “we care for our German colleagues much more than they cared for us during the war” (Letter of 2 May 1946).

  60. 60.

    On this issue, see especially Jiří Piškula, “Boj o majetek …”; and Zdeněk R. Nešpor, “Mizení náboženství z veřejného prostoru. Kostely, kaple, modlitebny a fary Německé evangelické církve”, Lidé města/Urban People, Vol. 13, No. 3, 2011, pp. 397–441.

  61. 61.

    Letter from Wehrenfennig, 18 June 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague; The position of the Synodal Council from 9 October 1946; Memorandum from North-Moravian Protestants, 5 February 1947 (fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague). For a detailed reconstruction of this process on the national level, see Jiří Piškula, “Boj o majetek …”, pp. 12–15.

  62. 62.

    The clearest formulation of this position is to be found in a letter from Senior Dvořák (undated), fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague. The same topic was also debated at the 1945 Synod.

  63. 63.

    The Czechoslovak Church appeared in 1920 as the result of an inner schism in the Catholic Church in the Czech lands.

  64. 64.

    The Office of the Prime Minister to the Synodal Council, 4 July 1946, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague. For the situation in Moravia, see letters from Šumperk [a town], 2 August 1945, 16 August 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  65. 65.

    The issue was settled only after February 1948 with the Czechoslovak Church getting a bigger share of the property of the DEK (Jiří Piškula, “Boj o majetek …”, pp. 15–16).

  66. 66.

    Letters from Dvůr Králové [a town], 23 May 1945; Letter from Hořátev [a village], 19 June 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  67. 67.

    Letter from Senior Burian, 24 May 1945, III-C-1/2, Parish Archives ČCE Zábřeh na Moravě. Letter of 16 April 1947, fond SC, V/A/94, CA ČCE Prague.

  68. 68.

    Letters from Dvůr Králové [a town], 23 May 1945; Letter from Hořátev [a village], 19 June 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  69. 69.

    Letter to Visser ’t Hooft (unsigned), March 1948, 42.11.14/5, WCC General Secretariat, AWCC, Geneva.

  70. 70.

    Letter from František Šilar, 17 May 1945, fond SC, XIX/B/2, CA ČCE Prague.

  71. 71.

    The list of them was compiled by František M. Dobiáš, “Sociologická struktura našich sborů”, in Lubomír Balcar et al. (eds.), Církev v proměnách času, Prague: Kalich, 1969, p. 50.

  72. 72.

    Devátý synod českobratrské církve evangelické, Praha: Synodní rada českobratrské církve evangelické, 1946, p. 33; Bedřich Jerie, “Vnitřní úkoly církve”, fond SC, I/9, 1st part—December 1945, CA ČCE Prague.

  73. 73.

    Zbyněk L. Laštovka, “Narodil …”, p. 172.

  74. 74.

    For this and all the following quotes in this passage, see Letter to Visser ’t Hooft (unsigned), March 1948, 42.11.14/5, WCC General Secretariat, AWCC, Geneva.

  75. 75.

    Ondřej Matějka, “Un mur …”, pp. 37–38.

  76. 76.

    Fundamentals of Czechoslovak Foreign Policy in Relation to the FRG, 4 July 1957, Sign. 184, Item 184/5, Box 141, f. Politburo of the Central Committee 1954–1962 (code 1261/0/11), National Archives (NA), Prague.

  77. 77.

    Report on the meeting of the Peace Department of the Union of the ČCE Clergy, 30 October 1963, Jakub S. Trojan, Rozhovory s pamětí I, Středokluky: Zdeněk Susa, 2010, p. 303.

  78. 78.

    For the context of the Denkschrift, see Miroslav Kunštát, “Role křesťanských církví v rekonciliačních procesech ve střední Evropě—polsko-německý a česko-německý případ”, Mezinárodní vztahy, Vol. 44, No. 3, 2009, pp. 5–32.

  79. 79.

    Report on the workshop in January 1966 (Union of the ČCE Clergy), fond MŠK, 47 IV, ČCE, A2a, Box 46, NA Prague. Letter from 16 December 1966, fond SC, VII G, Permanent Study Department, 1957–1969, CA ČCE Prague.

  80. 80.

    Report on the workshop in August 1966 (Union of the ČCE Clergy), fond MŠK, 47 IV, ČCE, A2a, box 46, NA Prague.

  81. 81.

    For these early contributions, see Bohumil Černý (ed.), Češi, Němci …. It also includes the first “revisionist” article by Jan Křen, “Odsun Němců ve světle nových pramenů”, published originally in 1967, edited in Bohumil Černý (ed.), Češi, Němci …., pp. 6–32.

  82. 82.

    Information on the summer theological workshop of the Union of the ČCE Clergy (29 August–2 September 1966), fond MŠK, 47 IV, ČCE, A2a, box 46, NA Prague.

  83. 83.

    Ladislav Hejdánek, Dopis příteli č. 4 (44), 10 March 1979, online: http://www.csds.cz/cs/g6/3401-DS.html[accessed on 4 October 2020].

  84. 84.

    Bedřich Loewenstein, “Příspěvek do diskuze”, in Bohumil Černý (ed.), Češi, Němci …, pp. 355–360.

  85. 85.

    Erazim Kohák, “Dopis anonymnímu příteli”, Svědectví, Vol. XVI, No. 59, 1979, pp. 591–598.

  86. 86.

    Testimony by Zdeněk Susa, online: https://www.evangnet.cz/cce_pruvodce:ceskonemecke_vztahy [accessed on 4 October 2020].

  87. 87.

    Der trennende Zaun ist abgebrochen: Zur Verständigung zwischen Tschechen und Deutschen, Leipzig: Gustav-Adolf-Werk, 1998.

References

Archives

Printed Sources

Online Sources

Bibliography

  • Bednář, František. 1948. The transfer of Germans from Czechoslovakia from the ideological and ecclesiastical standpoint. Prague: Kalich.

    Google Scholar 

  • Brož, Miroslav. 2003. Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. In Prošli jsme v jeho síle, ed. Milena Šimsová, 225–226. Praha: Kalich.

    Google Scholar 

  • Černý, Bohumil, ed. 1990. Češi, Němci, odsun: diskuse nezávislých historiků. Prague: Academia.

    Google Scholar 

  • Der trennende Zaun ist abgebrochen: zur Verständigung zwischen Tschechen und Deutschen. 1998. Leipzig: Gustav-Adolf-Werk.

    Google Scholar 

  • Devátý synod českobratrské církve evangelické. 1946. Praha: Synodní rada českobratrské církve evangelické.

    Google Scholar 

  • Dobiáš, František M. 1969. Sociologická struktura našich sborů. In Církev v proměnách času, ed. Lubomír Balcar et al. Prague: Kalich.

    Google Scholar 

  • Ducreux, Marie-Elizabeth. 1990. Entre catholicisme et protestantisme: l’identité tchèque. Le Débat 59: 105–125.

    Article  Google Scholar 

  • Galandauer, Jan. 2008. 6. 7. 1915—pomník Mistra Jana Husa: český symbol ze žuly a bronzu. Prague: Havran.

    Google Scholar 

  • Hahnová, Eva. 2004. Emanuel Rádl mezi českým nacionalismem a (sudeto)německým národovectvím. In Emanuel Rádl—vědec a filosof, ed. Tomáš Hermann, 548–582. Prague: Oikoymenh.

    Google Scholar 

  • Heinke-Probst, Marie. 2009. Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien. In Handbuch der Religions- und Kirchengeschichteder böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert, ed. Martin Schulze Wessel and Martin Zückert, 165–186. Munich: R. Oldenbourg.

    Google Scholar 

  • ———. 2010. Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien zwischen Nationalität und Bekenntnis. Ein Forschungsbericht. Communio Viatorum 52 (3): 228–253.

    Google Scholar 

  • Hladký, Blahoslav. 1946. Odsun Němců a my. Kostnické jiskry 31 (12): 63.

    Google Scholar 

  • Hroch, Miroslav. 1999. Na prahu národní existence: Touha a skutečnost. Prague: Mladá fronta.

    Google Scholar 

  • Hromádka, Josef L. 1927. Cesty protestantského theologa. Prague: Horák a spol.

    Google Scholar 

  • Kaiserová, Kristina, and Martin Veselý, eds. 2006. Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.

    Google Scholar 

  • Kohák, Erazim. 1979. Dopis anonymnímu příteli. Svědectví XVI (59): 591–598.

    Google Scholar 

  • Kosatík, Pavel. 2009. Sám proti zlu: život Přemysla Pittera (1895–1976). Prague: Paseka.

    Google Scholar 

  • Křen, Jan. 1967. Odsun Němců ve světle nových pramenů. Dialog. Časopis pro pro politiku, hospodářství a kulturu 2 (4): 1–5, 2 (5): 6–10, 2 (6): 9–13.

    Google Scholar 

  • ———. 1990. Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918. Prague: Academia.

    Google Scholar 

  • Kunštát, Miroslav. 2009. Role křesťanských církví v rekonciliačních procesech ve střední Evropě—polsko-německý a česko-německý případ. Mezinárodní vztahy 44 (3): 5–32.

    Google Scholar 

  • Laštovka, Zbyněk L. 2012. Narodil jsem se v Kutné hoře 6. července 1922. In Evangelický kalendář 2011, ed. Miloš Lapáček and Martin Šefranko, 165–173. Prague: Kalich.

    Google Scholar 

  • Loewenstein, Bedřich. 1990. Příspěvek do diskuze. In Češi, Němci, odsun: diskuse nezávislých historiků, ed. Bohumil Černý, 355–360. Prague: Academia.

    Google Scholar 

  • Matějka, Ondřej. 2008. Nation contre religion? Les protestants des pays tchèques entre mondes tchèque et allemand. In Frontières rêvées et frontières réelles de l’Allemagne. Cahiers du GRHisn°18, ed. Paul Pasteur, 129–130. Rouen: PURH.

    Google Scholar 

  • ———. 2009a. Čeští luteráni 1861–1918: od emancipace k unii. In Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, ed. Jiří Just, Zdeněk R. Nešpor, Ondřej Matějka, et al., 219–309. Prague: Lutherova společnost.

    Google Scholar 

  • ———. 2009b. Die tschechischen protestantischen Kirchen. In Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte der böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert, ed. Martin Schulze Wessel and Martin Zückert, 147–165. Munich: Oldenbourg.

    Google Scholar 

  • ———. 2012. A Generation? A School? A Fraternity? An Army? Understanding the Roots of Josef Lukl Hromádka’s Influence in the Czech Protestant Milieu 1920–1948. Communio Viatorum. A Theological Journal LIV (3): 307–320.

    Google Scholar 

  • ———. 2016. Erziehung zur Weltbürgerlichkeit: Der Einfluss des YMCA auf die tschechoslowakische Jugend der Zwischenkriegszeit. In Jugend in der Tschechoslowakei. Konzepte und Lebenswelten (1918–1989), ed. Christiane Brenner, Karl Braun, and Tomáš Kasper, 153–180. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht Verlage.

    Google Scholar 

  • ———. 2019. Un mur contre le bolchevisme? La Young Men’s Christian Association (YMCA) dans la Tchécoslovaquie de l’entre-deux-guerres. Le mouvement social 267: 25–46.

    Article  Google Scholar 

  • ———. 2020. Unique connections. Uses of the transnational social capital of Czech pastors in the Cold War 1940s–1960s. Cultural and Social History 17 (1): 113–130.

    Article  Google Scholar 

  • Morée, Peter. 2006. Novozákoník Josef Bohumil Souček k vysídlení sudetských Němců a komunistickému převratu. In Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, ed. Pavel Marek and Jiří Hanuš, 503–514. Brno: CDK.

    Google Scholar 

  • Nešpor, Zdeněk R. 2011. Mizení náboženství z veřejného prostoru. Kostely, kaple, modlitebny a fary Německé evangelické církve. Lidé města/Urban People 13 (3): 397–441.

    Google Scholar 

  • Paces, Cynthia. 2009. Prague Panoramas: National Memory and Sacred Space in the Twentieth Century. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.

    Book  Google Scholar 

  • Piškula, Jiří. 2009. Boj o majetek Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mezi českobratrskou církví evangelickou a Církví československou. In Cesta církve I, ed. Pavel Hlaváč, 4–17. Prague: Synodní rada ČCE.

    Google Scholar 

  • První sjezd českých evangelíků z Čech a Moravy. 1904. Prague: Evangelický sojezdový výbor.

    Google Scholar 

  • Rádl, Emanuel. 1928. Válka Čechů s Němci. Praha: Čin.

    Google Scholar 

  • Rak, Jiří. 2003. Dělníci na vinici Páně nebo na roli národní? In Bůh a bohové. Církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, ed. Zdeněk Hojda and Roman Prahl, 128–138. Prague: KLP—Koniasch Latin Press.

    Google Scholar 

  • Rohkrämer, Martin, ed. 1995. Freundschaft im Widerspruch. Der Briefwechsel zwischen Karl Barth, Josef L. Hromádka und Josef B. Souček 1935–1968. Zürich: Theologischer Verlag.

    Google Scholar 

  • Schulze Wessel, Martin. 2001. Das 19. Jahrhundert als ‘Zweites Konfessionelles Zeitalter’? Thesen zur Religionsgeschichte der böhmischen Länder in europäischer Hinsicht. Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 50 (4): 523.

    Google Scholar 

  • ———. 2006. Die Nationalisierung der Religion und die Sakralisierung der Nation im östlichen Europa. In Nationalisierung der Religion und Sakralisierung der Nation in Ostmittel-, Südost- und Osteuropa im 19. und 20. Jahrhundert, ed. Martin Schulze Wessel and Martin Zückert, 7–14. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

    Google Scholar 

  • ———. 2009. Religion und Politik in den böhmischen Ländern und Tschechien im 20. Jahrhundert. In Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte der böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert, ed. Martin Schulze Wessel and Martin Zückert, xi–xxx. Munich: Oldenbourg Wissenschaftsverlag.

    Google Scholar 

  • Šedý, Rudolf. 2008. Paměti pana vikáře Šedého. Benešov: EMAN.

    Google Scholar 

  • Šimsová, Milena, ed. 2005. V šat bílý odění. Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945. Vzpomínky, svědectví a záznamy vyprávění. Benešov: EMAN.

    Google Scholar 

  • Štěpán, Jan. 2006. Přemysl Pitter—posel bezvýhradné lidskosti. In Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křest’ané ve 20. století, eds. Pavel Marek, and Jiří Hanuš, 429–441. Brno: CDK.

    Google Scholar 

  • Szalatnay, Viktor. 1934. Justus Szalatnay černilovský. K stému výročí jeho narození. Kutná Hora.

    Google Scholar 

  • Trojan, Jakub S. 2010. Rozhovory s pamětí I. Středokluky: Zdeněk Susa.

    Google Scholar 

  • Von Arburg, Adrian, and Tomáš Staněk (eds.). 2010, 2011. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů (Vol. 3). Středokluky: Zdeněk Susa.

    Google Scholar 

  • Zimmermann, Volker. 2001. Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938–1945). Prague: Prostor-Argo.

    Google Scholar 

Download references

Author information

Authors and Affiliations

  1. Charles University, Prague, Czech Republic

    Ondřej Matějka

Authors
  1. Ondřej Matějka
    View author publications

    You can also search for this author in PubMed Google Scholar

Corresponding author

Correspondence to Ondřej Matějka .

Editor information

Editors and Affiliations

  1. Charles University, Prague, Czech Republic

    Ota Konrád

  2. Charles University, Prague, Czech Republic

    Boris Barth

  3. Institute for the Study of Totalitarian Regimes, Prague, Czech Republic

    Jaromír Mrňka

Rights and permissions

Reprints and permissions

Copyright information

© 2022 The Author(s), under exclusive license to Springer Nature Switzerland AG

About this chapter

Check for updates. Verify currency and authenticity via CrossMark

Cite this chapter

Matějka, O. (2022). “The ‘Proton Pseudos’ of Our Life After May 1945”: Czech Protestants and the Expulsion of Sudeten Germans. In: Konrád, O., Barth, B., Mrňka, J. (eds) Collective Identities and Post-War Violence in Europe, 1944–48. World Histories of Crime, Culture and Violence. Palgrave Macmillan, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-78386-0_7

Download citation

  • DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-030-78386-0_7

  • Published:

  • Publisher Name: Palgrave Macmillan, Cham

  • Print ISBN: 978-3-030-78385-3

  • Online ISBN: 978-3-030-78386-0

  • eBook Packages: HistoryHistory (R0)

Publish with us

Policies and ethics

Search

Navigation